
přišel do Prahy jako matematik ovlivněný Koperníkovým učením a podílel se ve skupině astronomů kolem Tychona Braha na zpracování Brahových přesných měření dráhy planety Marsu. Tolerantní společenská atmosféra rudolfínské Prahy umožnila Keplerovi v ideologicky rozvrácené Evropě počátku 17. století intenzivní vědeckou činnost. V letech 1600-1609 zde Kepler pracoval na svém stěžejním díle Astronomia Nova. Koncem roku 1608 císař poskytl poslední finanční podporu, na jaře roku 1609 Keplerův spis vyšel a byl připraven k distribuci na frankfurtském jarním knižním veletrhu. Publikace obsahovala odvození a formulaci prvých dvou zákonů o pohybu těles ve sluneční soustavě. O deset let později vyšla v Linci jeho práce Harmonice mundi, ve které je publikován třetí zákon.
čtěte více »
V Národním technickém muzeu ve čtvrtek 27. 8. skončila čtyřdenní mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku. Konference byla příspěvkem české vědecké obce k projektu Mezinárodního roku astronomie a navázala na Mezinárodní astronomický kongres, který se konal v první polovině srpna letošního roku v Rio de Janeiru. I v době, kdy je muzeum v důsledku příprav nových expozic uzavřeno pro širší veřejnost, se NTM snaží aktivně zapojovat do vědeckého dění a odborné práce.
Hlavní stránka | Administrace webu | 18.11.2009 15:49:37 |
RSS
Národní technické muzeum © 2010 Všechna práva vyhrazena. Tato webová prezentace byla vytvořena prostřednictvím phpRS